Kdo je nepřizpůsobivý?

Nepřizpůsobivé chování je obecně takové, které nerespektuje základní civilizační a morální normy. Abychom však mohli s tímto pojmem pracovat, musíme si stanovit jeho definici přesným a jednoduchým způsobem, aby tak měla jednoznačný a pro každého snadno pochopitelný význam.

Nepřizpůsobivý je ten práceschopný občan, který splňuje všechna následující kritéria:

  1. Dlouhodobě nepracuje, ani nemá jiný legální zdroj příjmů kromě sociálních podpor, nepodniká, nepečuje o děti nebo o zdravotně handicapované příbuzné, ani se nepřipravuje na budoucí profesi.

  2. Jeho rodina má zápornou sociální bilanci, tj. dostala z veřejných peněz více, než tam po celý svůj život přispěli její členové.

  3. Opakovaně porušuje právní řád České republiky, případně z této činnosti svých příbuzných nebo blízkých těží.

Obecně je tedy pro označení práceschopného občana za nepřizpůsobivého potřeba, aby splnil současně tři podmínky: jednak je to porušování právního řádu ČR, dále dlouhodobá absence práce a konečně pasivní sociální bilance jeho rodiny. Tato kritéria jsou poměrně náročná a pro jejich naplnění je evidentně nutné delší období nepřizpůsobivého životního stylu. Proto je vyloučena možnost, že by za nepřizpůsobivého byl prohlášen někdo, kdo pouze přišel o práci nebo jednou spáchal nějaký trestný čin či přestupek.

Pro účinnou sociální politiku a prevenci kriminality je potřeba takovéto osoby evidovat (například za pomoci centrálního registru přestupků a databází orgánů sociální péče). Jedině tak můžou být včas a spolehlivě identifikovány problémové lokality se zvýšeným výskytem nepřizpůsobivých a přijata efektivní opatření (např. posíleny počty sociálních pracovníků a policistů) ještě předtím, než se situace vyhrotí do otevřeného konfliktu s okolím, jako se tomu stalo například v Janově nebo na Šluknovsku, které až do vypuknutí občanské nespokojenosti vláda považovala za bezproblémové lokality, kde je možné v rámci plošných škrtů rapidně snižovat stavy policistů.